Piz Bernina (4048,6 m) je jediná čtyřtisícovka Východních Alp a nejvyšší hora švýcarského kantonu Graubünden. Přes horu probíhá hranice mezi Itálií (provincie Sondrio) a Švýcarskem. Piz Bernina se skládá ze tří vrchlů, z nichž prostření je ten nejvyšší.
Prvovýstup na Piz Bernina provedli 13. září 1850 Johann Wilhelm Coaz a Jon a Lorenz Ragut Tscharnerovi.
Nejjednodušší cesta k vrcholu vede od horské chaty na italské straně Rifugio Marco-e-Rosa přes hřbet Spallagrat.
Jako záchytné body pro výstup slouží na švýcarské straně horské chaty Chamanna da Tschierva (Tschiervahütte, 2583 m, v údolí Rosegtal, obvykle otevřena od půlky června do začátku října, 100 míst na spaní) a Chamanna da Boval (Bovalhütte, 2495 m, v údolí Morteratschtal, obvykle otevřena od dubna do října, 120 míst na spaní). Na Italské straně jsou kromě horské chaty Rifugio Marco-e-Rosa (3597 m) ještě Rifugio Carate (2662 m) a Rifugio Marinelli (2813 m).
